Úvod

Kvalita života je obtížně uchopitelný koncept, což potvrzuje i skutečnost, že ani v dnešní době neexistuje jeho jednoznačná nebo přesněji řečeno všeobecně akceptovaná významová interpretace. Mezi základní charakteristiky konceptu kvality života patří např. komplikovanost, multidimenzionalita či časová a prostorová variabilita. To jsou důvody proč je vhodné krom sledování jednotlivých indikátorů vyvíjet i indikátory souhrnné, které nabízejí zjednodušení někdy značného množství ukazatelů a usnadňují tak srovnání jevů, které je možné hodnotit jen pomocí vysokého počtu ukazatelů. K přednostem agregace velkého množství indikátorů patří schopnost sumarizovat vícerozměrné pohledy či usnadnit interpretaci trendu, kterou je obtížné vymezit z více oddělených indikátorů (Czesaný 2006). Důvody pro tvorbu souhrnných indexů lze shrnout do několika bodů (Kotník a další 2013):

• využití k analýze složitých a multidimenzionálních jevů;
• podpora rozhodovacího proces;
• poskytnutí „širšího pohled“ a umožnění sestavení pořadí jednotek při pozorování nebo měření komplexních jevů;
• zvýšení zájmu veřejnosti o danou problematiku;
• snížení počtu ukazatelů.

Konstrukce souhrnných indexů s sebou ale nese i nevýhody, k nimž patří nebezpečí zjednodušování závěrů. Problematické je i stanovení okruhu indikátorů vstupujících do agregace, stanovení vah a samotného agregačního mechanismu. Tyto oblasti jsou závislé na tvůrci indexu a mohou ovlivnit výsledné pořadí porovnávaných zemí či regionů (Hudrlíková 2013). Je také důležité mít na paměti, že se nejedná o metodu, která dokáže sama podat všechny potřebné informace o dané problematice a může být jen zřídka základním pramenem pro provádění konkrétních politických opatření (Saisana a další 2002). I tak má ale své místo v podobě snadného a rychlého podání přehledu a informací uživateli výsledků souhrnných indexů.

Porovnání je provedeno relativně na základě rozdělení SO ORP do kvintilů a nemělo by sloužit k tvorbě tzv. žebříčků kvality života podle SO ORP.